Vzdělání21

Projekt hledal efektivní cesty zapojení moderních technologií do výuky na českých základních školách a zároveň zdokumentoval jejich reálný přínos pro žáky a učitele.

Projekt VZDĚLÁNÍ21 (2009–2012) pracoval na ucelené koncepci výuky, postavené na kvalitním vzdělávacím obsahu v propojení s moderními, interaktivními technologiemi. Žáci ve třídě dostali netbooky a interaktivní učebnice, učitel zároveň pracoval s interaktivní tabulí. Zapojené pilotní školy zároveň nabízely příklady dobré praxe – praktické a funkční vzory pro další zájemce.

Pilotní fáze (2009) byla koncipována jako srovnávací studie klasické výuky a výuky systémem VZDĚLÁNÍ21. V každé škole byly proto na počátku vybrány dvě šesté třídy. V jedné probíhala výuka standardním způsobem s využitím tištěných učebnic a interaktivní tabule. Ve druhé systémem VZDĚLÁNÍ21, tedy každý žák má k dispozici netbook vybavený interaktivními učebnicemi pro práci ve škole i doma.

CÍLE:

• ověřit možnosti zapojení a využití moderních informačních technologií ve vzdělávání na základních a středních školách na základě použití profesionálně připraveného výukového a testovacího obsahu
• zajistit objektivní porovnání nových způsobů výuky s běžnými postupy formou testování a statistického a analytického vyhodnocení
• vytvářet metodické postupy a didaktické návody na efektivní zapojení elektronického obsahu a informačních technologií do výuky a vzdělávání

Projekt vznikl ve spolupráci partnerských firem Nakladatelství Fraus, AV MEDIA, Hewlett-Packard, Intel a Microsoft.

Odborným garantem projektu byla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, která projekt průběžně sledovala a podílela se na vyhodnocení výsledků. 

Jedním z důležitých výsledků projektu jsou ukázky dobré praxe s využitím informačních technologií, tedy zejména takové ukázky, které současně:
• vedou k aktivní činnosti žáků
• obsahují skutečnou interaktivitu
• pomáhají hlubšímu porozumění látky
• vedou k „nekonzumní" názornosti
• rozvíjejí tvořivost žáků
• podporují zkušenostní a činnostní charakter výuky
• podporují smysluplné vyhledávání informací a práci s nimi
• podporují a rozvíjejí metakognitivní dovednosti žáků

Z dosavadního hodnocení odborného garanta projektu – Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze – vyplývá, že zapojení digitálních technologií do výuky přispívá k názornosti a tím i k větší aktivitě při vyučování a lepším výsledkům. Technologie v kombinaci s kvalitním vzdělávacím obsahem otevírají i lepší možnosti přípravy na výuku, opakování učiva a testování žáků.

 

ZÁVĚRY:

• Klíčový vliv na výsledky výukového procesu má stále učitel a jeho způsob výuky, jeho vztah s danou třídou, třídní klima a další faktory. Teprve v druhém plánu nastupují technologie, které mohou výuku výrazně zatraktivnit a vnést do ní nové typy úloh, vyžadujících aktivní spolupráci žáků.
• Výuka v „digitálních“ třídách představuje zvýšenou zátěž pro učitele, kteří museli opustit tradiční způsob přípravy výukových hodin a investovat značné množství času i energie do přípravy a testování nových, interaktivních doplňkových materiálů. S výjimkou i-učebnic není bohužel prozatím k dispozici dostatek kvalitních výukových zdrojů, které by jim tuto práci usnadnily.  
• Znovu se potvrdilo, že využití ICT nástrojů nezmění automaticky výukový přístup učitele. Zpočátku učitelé učí tak, jak byli zvyklí, a postupně svou výuku doplňují úkoly, které jsou řešitelné prostředky ICT.
• Výuka pomocí netbooků podporuje spíše individuální výuku. Nebyli jsme svědky žádného použití netbooků pro práci ve dvojicích ani v početnějších skupinách. Při práci s netbooky probíhala komunikace mezi učitelem a žákem či žáky, ne mezi žáky navzájem. Úkoly, které žáci plnili, byly až na výjimky stejné jako úkoly, které se používají v tradiční výuce, jen prezentované jiným způsobem (Například v případě matematiky žáci místo řešení sloupečků úloh řešili stejné úlohy, které jim předkládá matematický applet. Nesmíme však zapomenout, že applet žákům přináší okamžitou zpětnou vazbu).

Fotogalerie