24. 2. 2016

Učitelé ruštiny mají v poslední době opět napilno – za čtyři roky se více než zdvojnásobil počet studentů ruského jazyka.

Právo - Zatímco ve školním roce 2011/2012 ruštinu studovalo podle Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií více než 25 tisíc studentů, v posledním školním roce to bylo již bezmála 52 tisíc. Vlna zájmu se podle očekávání přelije i na střední školy.

Současný vzestup zájmu o ruštinu je nepochybně důsledkem zavedení dalšího povinného jazyka na druhém stupni ZŠ, ale podobný trend zaznamenávají i další jazykové instituce. Například v jazykové škole Jipka v podzimním semestru 2015 vzrostl počet zájemců o studium ruského jazyka o 35 %.

„Největší vzestup zájmu vidíme především ve věkové kategorii 20 až 30 let a jedná se ze sedmdesáti procent o úplné začátečníky, tj. studenty, kteří daný jazyk v minulosti nikdy nestudovali. Někteří ruštinu potřebují pro své zaměstnání, pro některé se jedná o koníček,“ upřesňuje důvod zájmu Martina Nováková, ředitelka jazykové školy Jipka.

Ruštině se daří i na některých vysokých školách. Příkladem může být Západočeská univerzita v Plzni, kde si studenti ruský jazyk volí především s ohledem na možnost budoucího pracovního uplatnění.

 

Při pohovoru je ruština výhodou

„Roste počet firem, kde je při pracovním pohovoru ve výhodě uchazeč, který má třeba jen základní znalost ruštiny,“ říká Vlasta Klausová, vedoucí oddělení slovanských jazyků na Západočeské univerzitě a vedoucí Ruského centra v Plzni. Studium ruštiny podle ní podpořilo mimo jiné i nedávné zařazení Ruska do programu Erasmus. Jako příklad firmy, která zvyšuje na trhu práce poptávku po ruskojazyčných zaměstnancích, uvádí Vlasta Klausová plzeňskou Škodu Transportation, kde lektoři UJP ZČU vedli kurzy ruštiny pro zaměstnance.

Její slova potvrzuje i ředitelka pracovního portálu Profesia.cz Zuzana Lincová. „Mezi nejčastěji poptávané pozice se znalostí ruského jazyka patří na Profesia.cz programátoři, obchodníci a strojní inženýři. Mezi lety 2014 a 2015 jsme zaznamenali výrazný nárůst nabídek, v nichž zaměstnavatelé znalost ruského jazyka požadují – jejich počet vzrostl o 35 %,“ dokládá nárůst poptávky ze strany zaměstnavatelů Lincová.

 

Účelná investice

Podle ní lze očekávat, že investice do studia ruštiny se ukážou jako účelné. Navzdory politické situaci české firmy zjevně Rusko a další země ze Společenství nezávislých států považují z pohledu vývozu za perspektivní trh. V současnosti vyváží do Ruska více než pětina našich exportně zaměřených firem a tento trend by měl do budoucna spíše růst. „Rusky mluvící zaměstnance shánějí ale i tuzemské firmy, ať už jsou zaměřené na cestovní ruch, spolupracují s firmami ze SNS, nebo mají rusky mluvící majitele,“ připomíná Zuzana Lincová.

 

Problémem jsou učebnice

Klíčovou roli v současném boomu ruštiny na českých školách hrají kvalitní výukové materiály, či spíše jejich nedostatek. Podle Jakuba Konečného, který působí jako odborný asistent katedry ruštiny na Pedagogické fakultě UK v Praze, je přes rozšiřování nabídky výukových i didaktických materiálů bohužel kvalitních učebnic v porovnání s jinými jazyky stále relativně málo. „Ve snaze zaplnit díru na trhu vznikají líbivé a moderně vypadající publikace, které jsou však při bližším zkoumání a po prověření v praxi naprosto nepoužitelné,“ charakterizuje situaci na trhu Konečný.

Vlasta Klausová ze Západočeské univerzity dává za příklad kvalitně zpracovaných výukových materiálů ucelenou řadu učebnic Raduga po-novomu z Nakladatelství Fraus. „Využíváme je pro všechny kurzy. Doporučujeme tyto učebnice na prvním místě pro studenty, kteří s ruštinou začínají od nuly,“ zdůrazňuje Klausová. Kromě tištěné učebnice mají studenti k dispozici i její interaktivní verzi s množstvím cvičení a doplňujících informací.

Poptávku po ruskojazyčných zaměstnancích zvyšuje i plzeňská Škoda Transportation.