29. 9. 2016

Nový slovník matematiků byl pokřtěn 21. září v Plzni

Literární noviny - Docent RNDr. Josef Polák, CSc. je mimo jiné autor šesti set šedesátistránkového Přehledu středoškolské matematiky, jehož přepracované deváté vydání vyšlo roku 2008 v pražském nakladatelství Prometheus. – Píše pilně dál, i následovala objemná (770 stran) trilogie Didaktika matematiky s podtitulem Jak učit matematiku zajímavě a užitečně (Nakladatelství Fraus, Plzeň 2014-2016).

Poslední její svazek představuje precizně zpracovanou Historií matematiky pro učitele a za zpěvu (živijó, živijó, živijó) i s přípitkem byl křtěn 21. září v ústřední prodejně nakladatele v plzeňské Goethově ulici.
Sotva jsem tu středu vstoupil jejich otáčivými dveřmi a před sedmnáctou hodinou, srazil jsem se s kritikem a publicistou Vladimírem Gardavským. Neměl o křtu potuchy a hovořil se mnou raději o sborníku vydaném nedávno k sedmdesátinám bohemisty Vladimíra Novotného, do něhož jsem přispěl básní a on (poměrně odvážnou) parodií na pojetí Novotného (až dosud tří) knih Řádečky.

Ale k matematice a matematikům. Do dotyčné prodejny mě přítel Josef Polák (jinak také úspěšný sběratel Rodokapsů, wallaceovek, verneovek, děl Alexandra Dumase i jiné dobrodružné literatury) pozval už s předstihem několik týdnů a bylo mi to ctí. Křest se odehrál za přítomnosti řady univerzitních celebrit, které nebudu vyjmenovávat, ale také odpovědné redaktorky Miroslavy Novákové či autorky grafické úpravy a sazby Soni Königsmarkové. Bylo nabito a nejsem si úplně jist, zda se vše dělo i za přítomnosti obou odborných recenzentů Eduarda Fuchse a Miroslava Lávičky (sic).

Zatímco se hovořilo nebo zpívalo, mnozí přítomní už se slevou kupovali (modrou) Historii i prostřední červenou část Polákovy trilogie, jíž je Obecná didaktika matematiky.Směrem k autorovu stolu se vytvořila mezi regály a pohoštěním fronta a Josef Polák pečlivě a za rozhovorů s obdivovateli podepisoval, popřípadě vpisoval věnování. Má, dodejme, sympatickou ženu Milenu, která rovněž byla přítomna i vzpomenuta, a dvě skvělé dcery.

Zčásti žertem, zčásti vážně se oslavenec. který už chystá knihu další, jak se pochlubil, dotkl barevné figurky Indiána s čelenkou. U Frausů v to odpoledne připomínala, že je Polák matematik, ale po předcích částečně také Indián. Z Guatemaly. Ale k Historii matematiky pro učitele, která sice je ve „stručném přehledu“ dlouhá jen 16 stran, ale jejíž těžiště tkví hned ve dvou encyklopedických částech Přehled významných světových matematiků (str. 21-66) a Medailonky význačných matematiků (str. 67-174).

Přehled obsahuje stručnější hesla do patnácti řádků (těch je 273) a sestává z patnácti kapitol. První tři jsou věnovány starověku vč. Orientu, čtvrtá středověku a zbylých deset mapuje osobnosti 15. až 20. století. To by vycházelo jen na šest kapitol, ale Polák vydělil matematiky činné na přelomech století. - Kapitola patnáctá je pak souborem vizuálních portrétů.

Pro třetí díl rozpracoval Polák pětačtyřicet těch portrétů v medailony matematiků nejvýznačnějších, kterým se věnuje šířeji, a kupříkladu heslo o nešťastném Alanu Turingovi se tam vyskytuje na pěti stranách, heslo o francouzském fyzikovi a matematikovi baronu Cauchy dosahuje takřka stran šesti a ten největší z velikánů, matematiky Leonhard Euler (1707-1782) zabral takřka sedm stran.

Mezi giganty starověku nechybí ani Thales z Miletu, Pythagoras, Eukleides a Archimedes. Sedmnácté století pak zastupují „obři“ jménem Kepler, Descartes, Fermat, Pascal, Newton, Leibnitz a také většina rodu Bernoulliova, z něhož se etablovi hned čtyři velevýznační matematici.
Století osmnácté symbolizuje už zmíněný veleduch Euler, ale taky d´Alembert, Fourier, Lagrange a Laplace. Devatenáctý věk pak zosobňují např. Gauss, Riemann či náš Bernard Bolzano a minulé století dejme tomu Norbert Wiener. - Nu, a kteří z matematiků dosahují podle Poláka o něco menšího významu?

Hippokrates, Demokritos, Sokrates, Platon, Aristoteles, Erasthotenes, Ptolemaios, Roger Bacon, Mikuláš Koperník, oba Mercatorové, Christian Huygens, Tycho Brahe, objevitel logaritmů John Napier, Galileo Galilei, Edmod Halley, George Berkeley, Buffon, Carnot, Möbius, Martin Ohm (bratr známějšího fyzika George Ohma), Heinrich Eduard Heine, Poincaré, Landau, sám Albert Einstein, filozof Wittgenstein, Dirac, Martin Gardner, (schizofrenik) John Forbes Nash (1928-2015) a v neposlední řadě dosud žijící Raymond Merill Smullyan (*1919), americký to logik a popularizátor, známý u nás díly Navěky nerozhodnuto (2003) a Jak se jmenuje tahle knížka? (1986).

Bezvadnou encyklopedii Josefa Poláka nelze než doporučit. A pozor, je-li má informace správná, vyšla (prozatím?) jen v nákladu čtyř set výtisků, což se nemusí ukázat jako dostačující.

Josef Polák: Didaktika matematiky. Jak učit matematiku zajímavě a užitečně. III. část. Historie matematiky pro učitele. Návrh obálky Olga Matulová. Vydalo Nakladatelství Fraus. Plzeň 2016. 180 stran. ISBN 978-80-7489-327-8

Autor článku: Ivo Fencl

Zdroj: Literární noviny