Spočítat aritmetický průměr není nic těžkého. Poznat, že slovní úloha tázající se na cenu za kilogram směsi oříšků chce po žákovi jen tento jednoduchý výpočet, ale dokázalo jen něco přes polovinu žáků devátých tříd. A není to výjimka. Dětem v podstatě chybí základní matematické uvažování. Dobře si nevedly ani s příkladem, v němž měly zjistit, kdy cena zboží klesla na dvě pětiny původní hodnoty či níže. Ukázaly to výsledky testů ekonomických dovedností společnosti Kalibro, kterých se zúčastnila stovka základních škol v Česku. Celková úspěšnost žáků byla 64,4 procenta.
"Jaká bude cena rovnoměrné směsi tří druhů ořechů, pokud platí, že cena směsi je stejná, jako by si zákazník koupil všechny tři druhy ořechů zvlášť a potom si směs namíchal sám?" zní otázka úlohy, v níž chybovalo nejvíce deváťáků. "Špatné výsledky nejsou kvůli numerickým chybám, protože žáci mohou používat kalkulačku. Prostě si jen nespojili, jaký početní úkon se po nich chce. Kdybychom dětem napověděli, že se jedná o aritmetický průměr, výsledek by byl jistě lepší," komentuje výsledky David Souček, analytik ze společnosti Kalibro. Stejně tak v otázce, které oblečení se hodně zlevnilo, dětem nešla práce se zlomky. Že žáci tyhle úlohy nemají rádi, dokazuje i to, že hodně jich příklad úplně vynechalo a vůbec jej neřešilo.
Jednoduché počty jsou problém
Nedostatky v používání formálních matematických postupů a porozumění základním pojmům, jako je práce s celkem a jeho částmi, ukázaly i jednotné přijímací zkoušky, které byly letos pro všechny zájemce o střední školu s maturitou povinné. "Žákům devátých tříd dělala problémy práce s celkem. Neuměli poznat, o kolik je nějaká část větší než druhá. Pletou si pojmy jako o polovinu víc či dvakrát víc. Kromě toho pohořeli na slovních úlohách. Porozumět jim je pro žáky historicky nejtěžší," popsal výsledky Jiří Zíka, ředitel Cermatu, který zkoušky připravuje.
◼ Před rokem zveřejnilo ministerstvo financí výsledky rozsáhlého průzkumu o finanční gramotnosti dospělých. Chtělo tak upozornit na to, jak je zběhlost v ekonomice a orientace ve světě financí důležitá. Z průzkumu vyplynulo, že dvě třetiny dospělých se nechovají ekonomicky zodpovědně.
◼ 19 % dospělých aktivně nespoří.
◼ 37 % respondentů si nedokáže představit, jak by řešili ztrátu hlavního příjmu své domácnosti.
◼ 15 % domácností při výpadku příjmu nepokryje své životní náklady ani během jednoho měsíce.
◼ 42 % lidí nedokáže správně spočítat úrok.
Zdánlivě málo složité výpočty ale nezvládají ani dospělí. Když si ministerstvo financí loni nechalo zpracovat průzkum finanční gramotnosti u dospělých, správnou odpověď na jednoduchou otázku týkající se výpočtu úroků dokázalo najít jen 58 procent dotázaných Čechů. Přitom jde o učivo druhého stupně základní školy.
Test ekonomických dovedností od společnosti Kalibro se ale nezaměřuje pouze na počítání, které vychází z matematiky. Zkoumá i širší ekonomické souvislosti. Zda mají děti představu o skutečném podnikání, jak fungují banky, kde může rodina ušetřit, pokud ji zasáhne nečekaný výdaj, či jaké zásady je třeba dodržovat, abychom snížili spotřebu energií.
V těchto úlohách, kde je potřeba spíše se zamyslet a vyhodnotit nějaké širší souvislosti, uspěli žáci lépe. Poznali například, že můžeme snížit energetickou spotřebu, pokud při stavbě domu umístíme obytné místnosti na jižní stranu, aby byly přes den vystaveny slunci. Pomůžeme tomu také tím, že rozdělíme dům na obytnou a provozní část, kde může být chladněji.
Nejlepšího výsledku dosáhli žáci v úloze, v níž měli ukázat, jak rozumí pravidlům podnikání a konkurence. V otázce měli rozhodnout, co se stane, pokud Českým drahám na novou trasu nastoupí jako konkurence soukromý dopravce. Většina z nich správně odhadla, že pro cestující je tato konkurence výhodná, České dráhy by měly zkvalitnit služby a také na této trase může přibýt cestujících.
Aby bylo možné porovnat výsledky žáků v čase, u čtrnácti vybraných škol z celého území Česka si děti napsaly úplně stejný test jako jejich předchůdci v roce 2012. Jejich celková úspěšnost − 67,4 procenta − se téměř neliší od výsledku před pěti lety. U jednotlivých úloh se ale skóre mění. Největší nárůst špatných odpovědí byl právě v otázce na cenu směsi a zlevňování zboží. Lépe naopak děti dokázaly určit, na čem rodina může a nemůže ušetřit, je-li potřeba snížit výdaje domácnosti, více jich zvládlo i úlohu s mobily, v které měli pracovat s koláčovým grafem. "Pozorujeme, že se děti zlepšily v práci s grafy a tabulkami," doplňuje Souček.
Výuku finanční gramotnosti chtěli i rodiče
Například výsledek žáků ze Základní školy Podivín se zlepšil ze 65 procent v roce 2012 na 73 procent. "Proto testy objednávám, aby se děti zlepšovaly. Myslím si, že je to důležité," vysvětluje ředitel školy Miroslav Cagášek. Finanční gramotnost ve škole vyučují jako samostatný předmět − pokud by ji jen rozmělnili do matematiky, nedalo by se podle něj stihnout věnovat se všem oblastem. "Projednávali jsme to s rodiči na školské radě a ti byli většinou pro samostatný předmět," doplňuje ředitel. Na testy si vždy najde prostor v rozpočtu, v nejdražší variantě stojí balíček šesti testů 149 korun na žáka.
Finanční gramotnost musí základní školy vyučovat alespoň jako průřezové téma − což znamená zařadit učivo z tohoto oboru do matematiky nebo třeba občanské výchovy − od září 2013. Rok předtím ji vyučovalo 30 procent škol, čtyři pětiny žáků navštěvovaly školy, kde se finanční gramotnost vyučovala napříč ostatními obory.
Vyplynulo to z mezinárodního testování PISA, které v roce 2012 ukázalo, že čeští žáci jsou ve finanční gramotnosti nadprůměrní. Zařadili se mezi sedm nejúspěšnějších zemí z 18, které se testování zúčastnily. Další testy PISA zaměřené na finanční dovednosti budou psát žáci letos.