Žáci se zlepšují v angličtině a češtině, úspěšnost dětí závisí i na vzdělání jejich rodičů

Podle výsledků evaluačního průzkumu, který uskutečnila v pátých třídách základních škol společnost Kalibro Projekt, se žáci zlepšují hlavně v humanitních oborech, a to zejména v jazycích. Testování proběhlo na 100 školách a zúčastnilo se ho cca 2 500 žáků.

 

Největší zlepšení je v angličtině

U testovaných žáků došlo k největšímu progresu v anglickém jazyce, a to cca o 7 procent od roku 2007. Zajímavé také je, že s angličtinou jsou na tom o něco lépe chlapci než dívky. Pozitivní roli má v této oblasti bezpochyby škola. Důležitý vliv na zlepšení dětí má ale i internet a další moderní média, například kanál YouTube, se kterým děti denně komunikují.

 

Mateřský jazyk na vzestupu

Zajímavé a nadějné je znatelné zlepšení v češtině, a to speciálně v úlohách vyžadujících komplexní práci s textem, čtení s porozuměním, zasazování do souvislostí, kritické myšlení a další složitější dovednosti. „Podle odpovědí z dotazníků se zdá, že k tomu přispěly cílené změny metodiky a vzdělávání učitelů, jako jsou například kurzy čtenářské gramotnosti, výuky ke kritickému myšlení a další,“ objasňuje David Souček, ředitel společnosti Kalibro Projekt.

„Z hlediska typologie úloh lze vysledovat obecně zlepšení v komplexních úlohách – práce s grafem, tabulkou, čtení s porozuměním. Naopak mírné zhoršení či stagnace v úlohách zaměřených na jednodušší dovednosti – numerické počítání, vybavení pojmu apod.,“ dodává Souček.

 

Vzdělání rodičů má vliv i na úspěšnost dětí

Výsledky potvrdily velkou závislost úspěšnosti dětí v řešení úloh na vzdělání jejich rodičů. Nejvýznamněji se tento faktor projevuje v matematice. Rodiny, kde má alespoň jeden rodič vysokoškolské vzdělání, mnohem lépe fungují v situaci, kdy dítě něco z matematiky nepochopí a je zapotřebí mu to dodatečně vysvětlit. Ukazuje to, že výuka matematiky je ve srovnání s ostatními předměty více závislá na pomoci rodiny.

 

I učitel se musí učit

Stále větší nároky se kladou i na učitele základních a středních škol. V průměru se na každou vyučovací hodinu připravuje 1,5 hodiny. Učebnice se stávají interaktivními a učitel na ně musí umět reagovat a pracovat s nimi. „Současné trendy ve vzdělávání nabízejí nové možnosti ve využití multimediálních výukových materiálů ve výuce. Dnes, více než kdy jindy, mají učitelé možnost názorně demonstrovat probíranou látku v hodinách pomocí videí, animací nebo ilustrací. Díky tomu mohou žáci snadněji pochopit komplexní učivo a lépe si ho zapamatovat,“ vysvětluje Adam Jelínek, spolutvůrce online vzdělávacího portálu Fred, jehož cílem je podpořit smysluplné využití ICT ve výuce a především pomoci učitelům nalézt kvalitní a ověřené digitální materiály, které je možné použít ihned ve výuce.

 

          Kompletní zprávu a podrobné informace k Evaluačnímu ohlédnutí 2007-2017 najdete zde.