Vizuální gramotnost

Vizuální gramotnost a její využití ve výuce na 2. stupni základních škol

Alena Dupalová - Žijeme v době, kdy ke člověku přicházejí informace ze všech stran. Rozvojem moderních technologií masivně stoupá množství těch informací, které mají vizuální charakter.

Člověk je obklopen velkým množstvím konkrétních i abstraktních vizuálních zobrazení, která ovlivňují utváření jeho individuálního výtvarného vnímání a tvorbu vzorců, podle nichž z těchto zobrazení informace čteme.

Lze říci, že neexistuje žádná oblast lidského poznání, která by nebyla vhodná pro vizualizaci. Praxe potvrzuje, že ve všech oblastech, kde se vizuální komunikace používá, funguje tento druh komunikace velmi účinně a výrazně převyšuje možnosti psaného textu. To platí bezezbytku také pro výuku na základních školách, kde se mnoho žáků i na 2. stupni potýká s problémy při čtení s porozuměním obsahu textu. Žáci vizuální informaci přijímají mnohem lépe, rychleji se v problematice orientují a psychicky lépe situaci zvládají.

Toto si dobře uvědomovali tvůrci a realizátoři projektu systémových učebnic Nakladatelství Fraus, kteří při tvorbě tohoto projektu kladli důraz na zařazení většího množství cíleně vybraného obrazového materiálu. Na základě odezvy z praxe lze dnes říci, že jsou tyto učebnice pro žáka zajímavé nejen moderním grafickým pojetím, barevností a množstvím obrázků, ale navíc mu díky obrazovému materiálu nabízejí další množství informací.
Většina fotografického materiálu byla vybírána tak, aby obraz nesl v prvé řadě tzv. kardinální informaci, která má zásadní povahu a je takového charakteru, že v některých případech nahrazuje psanou formu sdělení. Dále zahrnuje informace, které patří k velmi důležitým, a také tzv. sekundární informace, bez kterých je možné se obejít. Při výběru takového fotografického materiálu je třeba postupovat stejně obezřetně a citlivě jako při práci s psaným textem.

Potřeba dále rozvíjet u dětí vizuální vnímání světa kolem a umožnit tak snazší pochopení jevů, především přírodních, byla jedním z důvodů vzniku interaktivních učebnic (tzv. i-učebnic®). Ty zařazují další vizuální prvky rozvíjející obsah učebnic tištěných, které mají v tomto ohledu omezené možnosti dané svým zpracováním a rozsahem. Kromě dalšího fotografického materiálu nabízejí i-učebnice mimo jiné také animace a videosekvence, které byly vybrány nebo zpracovány a zařazeny po důkladné didaktické analýze obsahu tištěné učebnice.

Aby byl záměr projektu opravdu naplněn, měla by práce s žáky vést k podpoře, motivaci a rozvoji jejich vizuálního vnímání a ztvárnění reality prostřednictvím tvorby vlastních materiálů. To znamená naučit je vytvářet takový obraz (např. pomocí fotografie, fotografické reportáže či obrazové zprávy), který vystihuje určitý záměr - myšlenku, kterou chce autor snímku sdělit, a emoce, které chce autor vyvolat; jinými slovy učit děti „vidět". Zde se nabízí propojení s výtvarnou výchovou, která má v současné době vzhledem ke své specifičnosti velkou příležitost stát se významným předmětem v systému všeobecného vzdělávání spojeného s kultivací vizuální gramotnosti.

Autorka článku je odbornou redaktorkou Nakladatelství Fraus se specializací na přírodopis a ekologii.